Písničkářka, která nesledovala televizi

Dáša Vokatá patří do jiného kulturního vesmíru, než Česko Slovensko hledá SuperStar. Písničkářka s kořeny v undergroundu a exilu se pohybovala v okruhu kolem Ivana Martina Jirouse, legendárního Magora. Právě tam se její cesta s Kaiserem proťala, prvním pojítkem byla nahrávka Pravdivý příběh Plastic People, kterou Kaiser s Jirousem načetl. Z té spolupráce vyrostlo další propojení, až v roce 2013 spolu natočili klip Můj milý. Od té chvíle jsou podle profilu na ČT art životními i muzikantskými partnery.

Jak uvedla Vokatá v rozhovoru citovaném dalšími médii, při prvním kontaktu s Kaiserem netušila, že jde o jednoho z nejznámějších českých herců. Zní to nepravděpodobně, dokud si člověk neuvědomí, že undergroundová a exilová scéna fungovala desítky let paralelně s mainstreamovou televizí, aniž by se ty dva světy nutně potkávaly. Vokatá prostě nesledovala Českou sodu. Sledovala Magora.

Vídeň jako tichý přístav, ne útěk

Kaiser slavil v prosinci 2024 sedmdesátiny. Redakce VIPŽivot zaznamenala, že jej CNN Prima NEWS u té příležitosti popsala slovy, která říkají hodně: Rakousko je jeho „druhý domov“. Vokatá má ve Vídni byt, pár se tam vzal civilně, po osmileté známosti, bez hostů, bez fotografů. Proč zrovna Vídeň bez svědků? Veřejně to nikdy nevysvětlili. Nejpravděpodobnější důvod je ten nejprostší: chtěli klid.

Po zdravotním kolapsu, který Kaisera postihl zhruba před sedmi lety, následovalo výrazně klidnější období. Méně mediálního hluku, méně veřejných vystoupení, víc hudby s Vokatou. Z komerčního komika se podle Novinek stal „rocker“, Vokatá z něj prý vytáhla muzikanta, on její písně obohatil jako multiinstrumentalista. Jejich kompilační album The Best Of Pecky, výběr skladeb z let 2014–2019, je dostupné digitálně i na LP a CD s DVD.

Slovo „zmizel“ tu proto funguje jen napůl. Kaiser zmizel z bulvárních titulků a z chalupy v Hlavici. Z české kultury ne.

Na plátně i na prknech, stále doma

Důkaz, že odchod do Vídně neznamená odchod z oboru, přišel v létě 2024. Film Zahradníkův rok vstoupil do kin 18. července a Kaiser v něm hrál po boku Vokaté, na plátně manželský pár, v životě totéž. Režisér je nechal být tím, čím jsou, a výsledek podle zprávy ČT24 Vokatou dojal.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Oldřich Kaiser (@oldrich_kaiser)

A pak je tu Svěrák. Jan Svěrák obsadil Kaisera do snímku Pět švestek, který míří do českých kin 28. května 2026. Předpremiéry běží od 23. května, oficiální web režiséra uvádí 121 projekcí ve 38 kinech napříč 22 městy, od pražské Lucerny po brněnské Cinema City Olympia. Kdo chce Kaisera vidět na velkém plátně, má příležitost.

A kdo preferuje jeviště: Divadlo Kalich ho stále vede v repertoáru. Žena za pultem 2, Don Quijote, Jak Kubrt se Sněhurkou jeli vlakem, všechno tituly, kde hraje po boku Jiřího Lábuse, svého dlouholetého parťáka.

Dva světy, jeden pár

Na příběhu Kaisera a Vokaté je nejzajímavější právě ta nepravděpodobnost průniku. On, tvář Déčka, Pelíšků, desítek komedií, herec, jehož obličej zná každý Čech nad třicet. Ona, písničkářka, která vyrostla v prostředí, kde se televizní sláva považovala spíš za podezřelou. Spojil je Magor, ne casting.

Jejich vztah není jen partnerský, ale tvůrčí. Klip, album, společný film. Kaiser nepřestal pracovat, jen si vybírá jinak. Méně kvantity, víc věcí, které ho baví. Vídeňský byt, česká jeviště, Svěrákův film. Žádný útěk. Spíš přeladění na frekvenci, kterou mainstream těžko zachytí.

V květnu 2026 ho čeští diváci uvidí v Pěti švestkách. Roubenka v Hlavici má nového majitele. A Kaiser má ve Vídni klid, který si zřejmě vybral vědomě, a dřív, než mu ho někdo musel doporučit.

Článek Oldřich Kaiser prodal chalupu za 6 milionů Kč a zmizel do Vídně. Manželka dlouho netušila, že je slavný se nejdříve objevil na VIPživot.cz.