Baletka z Karlova náměstí

Rodina bydlela na Vyšehradské 1446/53, přímo naproti Faustovu domu. Otec vedl malou Helenu k umění od chvíle, kdy se postavila na nohy. Už jako čtyřletá nastoupila do soukromé baletní školy Heleny Štěpánkové a vzápětí hostovala v baletu Národního divadla i tehdejšího Německého divadla. Důvod nebyl jen ambice rodičů, podle vzpomínek přítelkyně Marie Formáčkové, které zachytily Seznam Zprávy, byla Helena slabé dítě a rodiče doufali, že jí pohyb pomůže zesílit.

Pomohl. Jenže zákulisí divadla mělo i druhou stranu. V prostředí dospělých herců a techniků ochutnala první cigaretu ještě v dětském věku, podle téhož zdroje dokonce ve čtyřech letech. Nebyl to jednorázový rebelantský výstřelek. Bylo to prostředí, kde nikdo nehlídal, co malá holka dělá mezi zkouškami.

Královští vyšehradští jezdci

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se na Vyšehradě a v okolních čtvrtích zformovala parta mladíků, kteří si říkali Královští vyšehradští jezdci. Vysoké účesy, barevná saka, obdiv k americké kultuře, a reálné násilí. Přepadávali milence v parcích, napadali kolemjdoucí, kradli. Jak upozornil ČT24, šlo spíš o drobné kriminálníky než o romantické odbojáře; protirežimní auru jim přiřkla až pozdější legenda, kterou ochotně živil komunistický režim, když potřeboval z pouliční party udělat politický případ. Před soud se dostali v září 1953.

A právě mezi dívkami, které kolem Vyšehradských jezdců kroužily, se podle zpětné výpovědi Jindřicha „Harryho“ Kadrnošky objevuje jméno Helena Málková, pozdější Helena Růžičková. Kadrnošku cituje Reflex v textu mapujícím skutečný příběh gangu. Žádná romantika, žádný odboj. Parta kluků a holek z jedné čtvrti, kde se bydliště na Vyšehradské a vrstevnické vazby potkaly s fascinací zakázaným.

Pro Růžičkovou to znamenalo, že ještě před dospělostí znala dva světy, které se normálně nepotkávají: disciplínu baletního sálu a zákon ulice.

Dvakrát odmítnutá, nikdy nezlomená

Po únoru 1948 přišla rána odjinud. Kvůli kádrovému posudku otce nemohla studovat ani medicínu, ani herectví. Dvakrát se hlásila na DAMU, dvakrát neuspěla. Absolvovala zdravotnickou školu, pracovala jako osvětlovačka a kulisačka v divadle. Oklika, která by leckoho odradila.

Růžičkovou ne. Postupně se prosadila jako herečka na volné noze, bez stálého divadelního angažmá. Prakticky celý profesní život fungovala mimo institucionální zázemí stálých souborů. Tam, kde jiní herci měli jistotu domovské scény a pravidelného obsazování, ona měla svobodu, a nejistotu. Těžiště její práce se přesunulo do filmu a televize, kde její typ fungoval líp než v repertoárovém divadle.

A právě v tom spočívá paradox, který z ní udělal nezaměnitelnou figuru české kinematografie. Robustní postava, která jí znemožnila baletní kariéru, se spojila s překvapivou pohyblivostí a přesným komickým načasováním, dědictvím let u tyče. Drsnost a přímočarost, které si přinesla z ulice, dodaly jejím rolím autenticitu, jakou nelze zahrát z učebnice. Heduš v Homolkových, Droběna v Třech oříšcích pro Popelku, Škopková ve Slunce, seno, všechny ty postavy stojí na fyzické komice, rytmu a sociální otrkanosti.

Homolkovi versus Slunce, seno

Kritici vždycky rozlišovali. Trilogie o Homolkových, zasazená do poetiky české nové vlny, nabízela přesnější a krutější pozorování české povahy: autentičnost, společenskou satiru, naturalistický detail. Troškovská trilogie Slunce, seno mířila jinam: na většinový lidový vkus, na širokou grotesku a masovou zábavu. Národní filmový archiv o ní mluví jako o filmech, které „dokonale vyhověly většinovému vkusu“, a pozdější obsazování popisuje jako systém známých celebrit.

Růžičková fungovala v obou polohách. To je na ní to pozoruhodné. V Homolkových byla součástí autorského projektu, ve Slunce, seno nesla komerční komedii na zádech. Málokterý český herec dokázal přecházet mezi těmito světy, aniž by v jednom z nich působil falešně.

Život za kamerou

Rozporuplnost jejího životopisu nekončila u herectví. V roce 1996 kandidovala jako bezpartijní za KSČM do Senátu v obvodu Louny. Vysvětlovala to tím, že chce pomáhat lidem, zvláště dětem v tísni. Získala 8 112 hlasů a 22,72 procenta; do druhého kola nepostoupila. Kamila Moučková na to reagovala otevřeným dopisem, jehož ostrá formulace o „nemoci šílených krav“ jejich vztah veřejně zatížila.

Redakce VIPŽivot připomíná, že byla spojovaná s numerologií a věštěním; podle pozdějších vzpomínek si měla předpovědět okolnosti vlastní smrti. Zemřela 11. ledna 2004. Bylo jí sedmasedmdesát.

Kdo ji chce vidět dnes, najde Tři oříšky pro Popelku na Prima Plus, trilogii Slunce, seno na Netflixu a Canal+, dramatický seriál Vlak dětství a naděje v iVysílání České televize.

Holka z Vyšehradské, která tancovala dřív, než uměla číst, a kouřila dřív, než dospěla, proměnila každou zdánlivou nevýhodu v profesní kapitál. Robustní tělo, neexistující diplom, život bez stálého angažmá, přesně z toho postavila kariéru, kterou si Česko pamatuje i dvacet let po její smrti.

Článek Ve třech letech tancovala, v devíti kouřila. Růžičková se kamarádila s gangem, který terorizoval Prahu se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Skutečný let i modřiny

I když pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci působí jako vánoční film, realita natáčení byla někdy tvrdší než bota čarodějnice. Herci si odnášeli modřiny, rány a nezapomenutelné historky, které jim dodnes vyvolávají úsměv, a občas možná i trhlinu, na rtech. A přesto, nebo možná právě proto, je tato pohádka milována generacemi a zůstává ikonou české filmové tvorby.

Režisér Zdeněk Troška do filmu obsadil skutečné klenoty mezi herci. Musíme zmínit Helenu Růžičkovou, Yvettu Blanarovičovou, Michaelu Kuklovou a Jana Potměšila, který dostal v roli ševce možnost se vznést do oblak. Létal díky křídlům z jemné kůže, která byla navržena podle renesanční předlohy Leonarda da Vinciho.

Karma je zdarma

Přestože byl Jan Potměšil schopen všeho, při natáčení byl občas použit jeřáb anebo 40 cm vysoká loutka Jíry. Redakci VIPživot neunikla informace o tom, že herečka Michaela Kuklová, která ztvárnila princeznu Jasněnku, si z natáčení odnesla několik modřin a dokonce i rozseknutý ret. To proto, že ji kvůli autentičnosti Helena Růžičková v roli čarodějnice třískala střevícem opravdu silně.

Karma však prostorově výraznou herečku poté dostihla. Když totiž seděla se svou pohádkovou spojenkyní Yvettou Blanarovičovou na větvi, ta pod nimi praskla a obě spadly do vody. Kvůli Heleně Růžičkové dokonce málem ani nebyla natočena scéna ve věži hradu, jelikož nebyla schopná do 15metrové věže vystoupat. Nakonec ji zaskočil kameraman, který si oblékl její kostým.

Hlavní hrdinové jsou herci dodnes

Tato hvězdně obsazená pohádka zajistila slávu mnoha hercům. Redakce VIPživot se rozhodla zmínit i další úspěchy hlavních hrdinů. Přestože Michaela Kuklová již předtím hrála v několika filmech, Jasněnka ji zaručeně vystřelila do nebes. Na svém kontě má dodnes velké množství rolí, na které může být pyšná. Ukázalo se, že je velkou bojovnicí, jelikož úspěšně porazila rakovinu prsu, která ji před pěti lety zasáhla.

Velkým bojovníkem je také Jan Potměšil coby švec Jíra. Ani skutečnost, že je po autonehodě upoután na invalidní vozík, jej nezastavila v plnění jeho snů a hraní. Diváci jej mohou stále vídat na divadelních prknech i v televizi.

Co se týká Yvetty Blanarovičové, ta má štěstí na velmi zvláštní role. Přestože se jedná o krásnou ženu, maskéři ji dokážou přetvořit nejen na čerta v pohádce Princezna ze mlejna, ale také na ošklivou čarodějnici Černavu a odpůrkyni Jasněnky. V seriálu Ulice rovněž výborně ztvárnila ženu trpící Alzheimerovou chorobou.

Článek Helena Růžičková rozsekla Kuklové ret a sama pak zahučela do vody: Z natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Ezoterické schopnosti

Věštecké schopnosti Heleny nebyly mezi kolegy žádným tajemstvím a oni za ní často chodili, aby jim předpověděla budoucnost. A její věštby vycházely do puntíku. Nadání zdědila po své mamince, která s přesností určila například bombardování Prahy v roce 1945.

„Věděla jsem, že přijdou v roce 2002 povodně, že můj kamarád, herec Jirka Hrzán, bude mít krátký život, anebo když jsme točili Slunce, seno a pár facek a kvůli neustálému deštivému počasí nebylo vůbec jisté, zda se to vůbec stihne dotočit, že nakonec všechno dobře dopadne a film bude mít úspěch,“ řekla pro iPrima půl roku před smrtí.

Na sklonku života bojovala se zákeřnou rakovinou, kterou paradoxně porazila díky svým kilům navíc. „Rakovina mi sežrala šedesát kilo. Přežila jsem jen díky tomu, že jsem měla nadváhu,“ řekla herečka. Ačkoli přináší smůlu, když si věštkyně sama předpovídá budoucnost, výjimku udělala ve chvíli, kdy zjistila svou diagnózu. Předpověděla, že nezemře na rakovinu – a měla pravdu. Skonala na selhání ledvin dne 4. ledna 2004, informuje Wikipedie.

Milovala humor

Byla vystudovaná zubní laborantka, ale k divadlu ji to vždy táhlo. Odmalička se věnovala baletu a přes choreografku a jevištní techničku se dostala až na pódium. Ztvárnila mnoho seriózních rolí, například Hejtmanku v Revizorovi či po boku Jiřiny Bohdalové vězeňkyni Helgu v seriálu Přítelkyně z domu smutku, ale humorné role a estrády byly jejímu srdci bližší.

Měla syna Josefa, který je divákům rovněž známý z trilogie Slunce, seno… Ačkoli nikdy nebyl přijat na konzervatoř, jako herec se stejně uchytil. Výrazný byl svou objemnou postavou. Byl celkem třikrát ženatý, s poslední manželkou měl dcery Kamilu a Lucii. Rozvedli se po 8 letech manželství a dobře spolu nevycházeli. I proto Helena, která syna přežila, nechtěla, aby její dědictví připadlo vnučkám a snaše.

Podle deníku Blesk si Helena dokonce chtěla vzít za muže přítele Václava Glazara. Protože k tomu ale nedošlo a Helena před smrtí nesepsala závěť, vše dostaly vnučky. Chalupu, tantiémy, šperky i honorář za poslední knihu. Poslední přání Heleny tak splněno nebylo.

Článek Helena Růžičková uměla věštit: Předpověděla katastrofy, osudy kolegů, a dokonce i vlastní smrt se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Chtěla se vdát, ale neudělala to

Podle blízkých zdrojů z jejího okolí se prý plánovala znovu provdat za kabaretiéra Václava Glazara (†65), a to proto, aby její majetek nezdědila rodina – konkrétně dcera a její děti. S matkou svých vnuček totiž nevycházela právě dobře, a tak nechtěla, aby z jejího majetku jakkoliv profitovala. Bohužel ke svatbě nedošlo a slavná herečka nesepsala ani žádnou závěť, což vedlo k tomu, že její dědictví nakonec opravdu připadlo vnučkám.

Nezemřela na rakovinu, její tělo to prostě nezvládlo

S rakovinou bojovala statečně přes dva roky a chvíli to dokonce vypadalo, že ji porazí. Její oddaní fanoušci už proto začínali opatrně slavit a těšili se na její návrat. Nakonec z toho však nic nebylo. Helena Růžičková svůj boj bohužel prohrála. Naše redakce ovšem upozorňuje, že podle režiséra Zdeňka Trošky herečka nezemřela na nemoc, ale na selhání ledvin, které byly během silné chemoterapie velmi zatíženy a nakonec to nezvládly.

Po její smrti nastal dědický boj — vnučky získaly chalupu ve Slatině, tantiémy a šperky, které byly nalezeny pod podlahou kuchyně. Ať už tedy se svým majetkem plánovala herečka udělat cokoliv, nevyšlo jí to.

Další slavní, co zkusili odklonit dědictví

Ovšem nejde o jedinou slavnou osobnost, která nechce nechat dědit rodinu. Například britský herec Daniel Craig se v rozhovoru pro HypeBeast nechal slyšet, že je mu myšlenka na předávání pohádkového majetku potomkům „quite distasteful“, tedy vysloveně odporná. Podle něj by každý měl hledat vlastní cestu a zajištěná rodina mu v tom opravdu nepomůže. Svůj majetek tak hodlá rozdat ještě za života.

A podobně přemýšlí i producent a porotce talentových soutěží Simon Cowell, který pro Showbiz Cheat Sheet řekl, že svému synovi Ericovi rozhodně nechce předávat žádný majetek. „Vaše dědictví jsou vaše znalosti, zkušenosti a schopnost dělat věci po svém. To je to, co mu chci předat,“ vysvětlil. I on tak plánuje investovat do charity.

Článek Helena Růžičková dělala všechno pro to, aby její milionové jmění nepřipadl rodině. Chtěla se dokonce znovu provdat se nejdříve objevil na VIPživot.cz.