Těžké dětství a ztráta obou rodičů

Bob Frídl, rodák s duší věčného poutníka, se v šedesátých letech zjevil na hudební scéně jako nenápadný mladík s kytarou a hlasem, který člověka přiměl zastavit se uprostřed kroku. Patřil ke generaci, jež vnášela do československé hudby lidskost a poezii. Jeho velkým vzorem byl Bob Dylan, podle něhož si také vzal umělecké jméno, tím skutečným byl totiž Josef.

Svého tatínka nikdy nepoznal, vyrůstal jen s matkou, která jej ale v jeho sedmnácti letech opustila. Zemřela na následky mozkové mrtvice, a tak se poté musel Frídl životem protloukat sám. Miloval sport, ale kvůli těžkému zranění se začal věnovat svému druhému velkému koníčku, a to hudbě. Nejvíce se proslavil v 70. a 80. letech 20. století, kdy koncertoval nejen v České republice.

Zástupy fanynek si užíval

Jeho repertoár byl směsicí folku, šansonu i poetických balad, které byly osobní, tiché a upřímné. Frídl nikdy nebyl hvězdou masového formátu, ale o to věrnější měl publikum. Lidé si ho pamatovali jako citlivého autora, který dokázal každou písní vyprávět příběh. Zpíval sólově i s kapelami a fanynky jej přímo milovaly.

Vždy se kolem něj motaly ženy, což se mu velmi líbilo. Redakce VIPživot zaznamenala jeho vyjádření se k této skutečnosti. „Byla to krásná doba. Holky nás naháněly, na pódium házely kalhotky. Nemůžu říct, že bych si to neužíval,“ řekl za života redaktorovi webu Prima Ženy. Když ale potkal krásnou Řekyni Zoju, zamiloval se do ní, vzal si ji a odstěhoval se za ní do Řecka. Spolu vychovali dvě děti. Po letech ale přišel rozvod.

Těžká rána osudu

Na Frídla se ale po čase usmálo štěstí, když ještě v Řecku poznal českou turistku Danu, která se poté stala jeho druhou manželkou. Právě s ní se definitivně přestěhoval do Česka, kde žil spokojeným životem. Ovšem až do doby, kdy byla Frídlovi zjištěna rakovina plic, která velmi rychle zasáhla i další orgány. „Měl nádory v plicích, pak v nohách, v pánvi, nakonec to bohužel zasáhlo i mozek,“ sdělil Blesku jeho kamarád Jiří Sedláček.

Ten se také svěřil, že Frídla navštívil před smrtí v hospicu, kde měl možnost se s ním rozloučit. Poté jej ještě viděl po smrti. „Smrt pro něj byla vysvobození, protože poslední dobou už jen přežíval. Měl velké bolesti. Viděl jsem ho v úterý už mrtvého, oblečeného do černého obleku. Na tváři mu zůstal dobrácký úsměv, který budu mít stále v paměti!“ zavzpomínal Sedláček.

Úspěšná vzpomínková kniha

A na Frídla zavzpomínal také další kamarád, a to Jiří Vondrák, který o Frídlovi napsal knihu s názvem Potulný básník, v němž detailně popsal jeho život. Redakce VIPŽivot si všimla komentářů s názory některých čtenářů, kteří knihu přečetli.

„Detailně popsaný život jako na houpačce – málokdy čtenář dostane tak detailní a otevřené informace. Čtení ve mně často budilo nostalgii a smutek, protože spoustu lidí, o kterých je v knize řeč, znám nebo jsem znala. Včetně Boba, Zoji a autora. Díky za ty vzpomínky!“ napsal jeden z komentujících.

“Úžasná knížka. Zaujala mě obalem, lépe řečeno člověkem na obale. Krásně se četla. Mám ráda knížky o životě muzikantů. Takže doporučuji, i když jsem donedávna nevěděla, že nějaký Bob Frídl existoval,“ nebo „Přečetla jsem od odpoledne do půlnoci, k tomu si pouštěla Bobovi písničky…..a kanuly mi vzpomínkový slzičky. Jsem ročník 61 a Bob Frídl byl můj idol. Díky pane Vondráku,“ přidaly se další.

Kniha autora Vondráka pojednává nejen o jeho veřejně známém životě, ale také řadě záhad, které se kolem něj odehrávaly. Řeč je třeba o vraždě prvního manažera nebo tragické smrti dalšího významného člověka, který organizoval jeho hudební život. Zmínka je také o zpěvákově alkoholismu a pádech na úplné dno.

Článek Fanynky ho milovaly: Sympatický hudebník Bob Frídl žil dobu v Řecku. I přes nemilosrdnou rakovinu se usmíval do poslední chvíle se nejdříve objevil na VIPživot.cz.